
část 1 - Diagnostika
Diagnostika ME/CFS je složitý odborně i časově náročný proces, který spočívá ve vyloučení chorob s podobnými symptomy a ve srovnání symptomů pacienta s diagnostickými kriterii. Symptomy jsou značně variabilní, mohou přicházet a odcházet, měnit intenzitu, proto porozumět širokému souboru oslabujících potíží vyžaduje od lékařů větší trpělivost, pracnost a kvalitní mezioborový přehled. Složitost problematiky ME/CFS a z ní plynoucí časté pozdní stanovení diagnózy a opoždění adekvátního přístupu má celkově špatný dopad na další průběh a vývoj nemoci, negativně působí na psychiku pacienta a na schopnost pochopení od rodiny a okolí nemocného.
Precizním souhrnem objektivních zjištění a nálezů u pacienta v porovnání s častými nálezy popsanými v rámci ME/CFS, lze vytvořit celkem specifický diagnostický obraz neuro-endokrino-imunitní dysfunkce při ME/CFS. Situaci komplikuje skutečnost, že se CFS svými symptomy může s dalšími nemocemi překrývat (např.Fibromyalgií, Syndromem války v zálivu, Syndromem mnohačetné chemické přecitlivělosti, aj. viz níže část 2 …) a tyto chorobné jednotky s podobnými či stejnými symptomy mohou dokonce v určitých případech tvořit podmnožinu CFS. Nápadně často se u nemocných vyskytuje např.autoimunitní tyroiditída, která může být předstupněm k rozvoji dalších autoagresivních chorob.
Ačkoli žádný oficiálně stanovený indikátor nebo diagnostický test, který by spolehlivě určil toto onemocnění, není široce dostupný (CFS není jedinou výjimkou, takovýchto chorob je celá řada), přesto uvádíme některé nadějné laboratorní diagnostické metody:
a) V zahraničí je již několik let dostupné laboratorní vyšetření z krve pro podskupinu nemocných. Test měří množství imunitního enzymu, který chrání tělo před viry. Lidé s CFS mají netypickou podobu tohoto enzymu, která je aktivnější, avšak méně efektivní než zdravá podoba tohoto činitele.
Jedná se o testy na Ribonukleázu L (RNase L). Dostupné jsou dva testy.
a) Test na Ribonukleázu L s nízkou molekulární hmotností (Low Molecular Weight RNase L). Zjiš?uje se (poměrné) množství v krvi.
Normální hmotnost molekuly RNase L je 80 kilodalton (kDa). U pacientů s ME/CFS je molekula zkrácená a váží 37 kDa – méně než polovinu své normální váhy. Nízkomolekulární Ribonukláza L (LMW RNase L) může odlišit pacienty s ME/CFS od zdravých lidí, ale také od pacientů s nemocemi jako je fibromyalgie, roztroušená skleróza, rakovina, AIDS a deprese. Poškozená (= zkrácená) molekula RNase L není schopná zabíjet infekční činitele a nechává poškozené (= napadené) buňky živé. U ME/CFS je LMW RNase L v krvi příliš velké množství.
b) Test na aktivitu Ribonukleázy L.
RNase L je enzym, který se aktivuje, když je tělo napadeno infekčním činitelem. Po odeznění infekce se u zdravých lidí tvorba tohoto enzymu „vypne“. Taková je správná funkce zdravého imunitního systému.
Vysoká aktivace RNase L svědčí o chronické aktivaci imunitního systému. Znamená to, že organismus je ve stavu, kdy neustále „bojuje“ s patogeny.
Výsledky testování RNase L v RedLabs (Brusel):
1. pacient
2. pacient
Upozornění: Materiál nesmí být šířen bez písemného souhlasu redakce webových stránek http://www.me-cfs.cz/. Pokud k takovému souhlasu dojde, smí být použit jen jako celý dokument, tedy včetně tohoto upozornění. Je možné si vytisknout kopii pro osobní potřebu.
Zdroje:
Dr. Robert J. Suhadolnik, profesor biochemie z lékařské fakulty na Temple University ve Filadelfii, vlastní americký patent na diagnostickou metodu pomocí tohoto imunitního enzymu:
United States Patent 6,214,554
Suhadolnik April 10, 2001
Chronic fatigue syndrome diagnosis
b) V roce 2006 Dr. John Gow a jeho spolupracující výzkumník na University of Glasgow (http://www.gla.ac.uk/) Dr. Abhijit Chaudhuri, podali k Evropskému patentovému úřadu (European Patent Office: http://www.european-patent-office.org/) Žádost o udělení patentu na “diagnostický nástroj pro CFS.” Vynález se vztahuje k materiálům a metodám pro diagnostiku a léčbu chronického únavového syndromu/myalgické encefalomyelitidy. U pacientů s CFS/ME je identifikováno množství genů, jejichž exprese je ve srovnání se zdravými jedinci na abnormální hladině. Mezi tyto geny patří defensin a1, haemoglobin ?, CXCR4, tubulin beta 1, serine/threonine kinase 17B, HLA DRss4 a prostaglandin D2 synthase. Identifikované geny mohou poskytnout objektivní markery onemocnění, které mohou být použity v diagnostických testech pro ověření diagnózy CFS/ME, nebo pro sledování efektivity terapie. Také poskytnou racionální základnu pro klasifikaci pacientů CFS/ME podle jejich biochemického poškození [obvykle se vztahujícího k abnormalitám tkáně] ležícího v pozadí symptomů a umožní uplatnění vhodných cílených terapií.
Zdroj:
c) Slibným diagnostickým nástrojem pro zjištění ME/CFS, který není zatížený subjektivním profilem pacienta, by v budoucnu mohla být viditelná blízká infračervená vis-NIR (vis = visible, NIR = near infrared, pozn. překl.) spektroskopie spojená s chemometrickou analýzou. Díky Kazuyoshi Ikutovi z virologického odboru na Osacké univerzitě v Japonsku a dalším kolegům pracujícím zde a na dalších univerzitách a laboratořích (Kansai University of Welfare Science, Osaka City University Graduate School of Medicine, Sakai Bio-Clinical Laboratory, Inc) by se diagnostický test ME/CFS mohl objevit právě s využitím spektroskopie. Tým ověřil předpovídací (prediktivní) věrohodnost výsledného modelu na 54 skrytých (zamaskovaných) případech ve zdravé kontrolní skupině a 45 případech ve skupině s CFS. PCA byla úspěšná u všech skrytých vzorků, model SIMCA byl stoprocentně úspěšný u zdravých dárců a u vzorku s CFS vykázal přesnost 93.3%.
Zdroj:
http://www.spectroscopynow.com/coi/cda/detail.cda;jsessionid=
3E384213D47A23678AE43189B0F264AB?id=13899&type=Feature&chId=2&page=1
Slibný diagnostický nástroj pro zjištění chronického únavového syndromu
d) Test mitochondriální dysfunkce, který rozlišuje mezi lidmi trpícími únavou v důsledku biochemického problému uvnitř jejich mitochondrií a těmi, kteří jsou unavení z jiných důvodů, se jeví objektivním nástrojem prokazujícím, že
chronická únava při CFS má fyzický základ. Práce
"Syndrom chronické únavy a mitochondriální dysfunkce” byla publikována 16. ledna 2009 v
International Journal of Clinical and Experimental Medicine (Int J Clin Exp Med (2009) 2, 1-16 www.ijcem.com/IJCEM812001)
Ústředním problémem syndromu chronické únavy je mitochondriální porucha vedoucí k nízké produkci ATP. Nestačí však v buňkách změřit absolutní hladiny ATP, protože to by jen odráželo, jak dobře je pacient odpočinutý. Dokonalý test změří rychlost recyklace ATP v buňkách a takový test byl nyní vyvinut Johnem McLarenem Howardem. Nazývá jej “ATP profily”. řada lékařů už tento test používá. Více na
http://www.me-cfs.cz/view.php?cisloclanku=2009021001 .
e) Stevensové protokol, CPET opakovaný za 24 hodin.
Hlavním problémem pacientů s ME/CFS je podstatné snížení jejich výkonnosti, netolerance zátěže a zejm. zhoršování příznaků/kolaps po prodělané zátěži. Zažívají výrazné omezení svého fungování v osobním i pracovním životě. Základní problém zní, jak omezení objektivizovat. Stevensové protokol tyto potíže řeší.
Dle získaných výsledků je opakovaný CPET po 24 hodinách schopný objektivně potvrdit omezení u pacienta s ME/CFS. I když nejde o test diagnostický (ačkoliv potenciál opakovaného CPET je i v tomto směru vysoký), přesné změření handicapu je nesmírně přínosné pro další péči.
Zdroj:
http://www.workwellfoundation.org/testing-for-disability/
http://ptjournal.apta.org/content/early/2013/06/26/ptj.20110368.abstract
http://www.translational-medicine.com/content/pdf/1479-5876-12-20.pdf
f) Test na H2S od společnosti Protea Biopharma. Jde o nový jednoduchý „domácí“ test na přítomnost sirovodíku (H2S) v moči. K nadprodukci H2S může docházet vlivem metabolických dysfunkcí, ale také z přerůstání určitých baktérií ve střevě (např. abnormálně vysoké hodnoty Streptococcus, Enterococcus, Prevotella nalezené u vyšetřovaných pacientů s ME/CFS).
Střeva přirozeně obsahují řadu bakterií, které napomáhají zažívání a metabolismu, musí však být obsaženy ve střevu. Vlivem zánětu může docházet k propustnosti střev, čímž se bakterie + některé jejich vedlejší produkty dostávají do organismu. Jedním z těchto produktů je H2S. Jde o důležitou chemikálii pro přenos signálu, avšak přespříliš H2S může být nebezpečné a mít toxické následky.
Ukázka testování: http://www.me-cfs.cz/view.php?cisloclanku=2009091401
Zdroj:
http://www.proteabiopharma.com/
Zatím sice nemáme test, který rozhodne mezi pozitivní a negativní diagnózou, ale série testů zaměřená na vybrané imuno-zánětlivé markery, bioenergetické markery a zobrazovací techniky mozku, může potvrdit nebo vyloučit klinickou diagnózu a odhalit neuro-imunitní patofyziologii onemocnění. Výsledky by měly být použité jako vodítko k ošetření. Tvrzení, že nemoc nelze objektivně prokázat, ve světle dostupných moderních poznatků neobstojí. Minimálně lze prokázat, že pacient je fyzicky nemocný a jeho potíže jsou skutečné. Více zde.
Pokud je lékařem diagnostikován chronický únavový syndrom (jedno podle jakých relevantních kritérií) měl by být použit kód G93.3.
část 2 - Stavy, které sdílejí některé symptomy s CFS
Existuje řada chorob, které se projevují velmi podobně jako CFS. Jejich diagnostika může být finančně i odborně náročná, přesto nezbývá jiné řešení, než tyto závažné stavy postupně vylučovat s ohledem na sílu, závažnost a úpornost potíží nemocného sledovaného se souborem potíží charakteru CFS. (Stručné popisy závažných nemocí, které mají shodné některé symptomy s CFS, jsou zde uvedené za účelem poskytnutí informací k vytvoření rámcové představy.)
Pokud jsou negativní základní vyšetření krve a moči (hovoří se o tzv. rutinních vyšetřeních) + ultrazvukové (SONO, ECHO) a rentgenové (RTG) vyšetření (hovoří se o tzv.metodách první volby) nemusí to nutně znamenat, že lze vyloučit závažné onemocnění. Zvláště infekční nemoci přešlé do chronicity je těžké správně diagnostikovat nebo autoagresívní choroby aj.níže uvedené, protože právě základní vyšetřovací metody nemusí být vypovídající. V souladu s anamnézou a s ohledem na intenzitu symptomů, která má celkový výrazně negativní dopad na život nemocného, je na místě projít i speciální odborná vyšetření. Provedení laboratorních testů je u osob podezřelých z onemocnění CFS důležité ze dvou důvodů:
1/ kvůli vyloučení dalších poruch, které mohou způsobovat pacientovy symptomy a
2/ pro rozpoznání souběžných poruch přispívajících k oslabenému zdraví.
Základem diagnostického procesu je kvalitní interní vyšetření doplněné podrobným infektologickým vyšetřením a imunologickým laboratorním rozborem. Imunologické vyšetření v interpretaci výsledků zkušeným imunologem může mnohé objasnit.
O CFIDS/CFS se někdy hovoří jako o předstupni závažných imunopatologických zejm.autoagresivních chorob. Vývoj k jejich plnému vyjádření může trvat i několik let pod obrazem nespecifického komplexního narušení imunitních funkcí. Nemocný by měl být pravidelně sledován, aby se podařilo patologický proces včas zachytit. Rozvoj autoagresívní choroby dále komplikuje průběh CFIDS a zhoršuje prognózu.
Konkretizace pojmu: Celkové příznaky – jedná se o příznaky (horečka, únava, malátnost, slabost, nevolnost, bolesti svalů, kloubů, hlavy, nechutenství, deprese) vyplývající z reakce organismu jako celku na určitý chorobný stav, typickým příkladem jsou chřipkové příznaky při chřipce, tento termín se používá rovněž u CFIDS a také u dalších chorob.
Nemoci, které způsobují stejné nebo podobné symptomy vyskytující se u CFS
Autoagresivní choroby - poruchy, při kterých jsou imunitní mechanismy namířeny proti vlastním tkáním a orgánům a dochází tak k jejich poškozování
- Behcetův syndrom – onemocnění charakterizované výskytem aft na sliznicích, postižením očí a kožními uzly na bércích, může postihnout i klouby
- Dermatomyositis – zánětlivé onemocnění projevuje se bolestivým postižením většího počtu svalů s porušením jejich funkce a barevným prosáknutím kůže, někdy s prudkými celkovými příznaky
- Systémový lupus erythematodes – zkr.SLE, projevuje se celkovými příznaky a mnoha příznaky vyplývajícími z poškození různých orgánů v nezvyklých a neustálených kombinacích (kůže, ledviny, srdce, plíce, krevní změny, klouby aj.) Nápadné mohou být zejm.kožní příznaky (citlivost na sluneční světlo, motýlovitá vyrážka v oblasti nosu), nebezpečné je zejména postižení ledvin
- Polyarteritida – zánětlivá nemoc postihující tepny řady orgánů a způsobující jejich poškození (selhání ledvin, plicní záněty, mozkové krvácení aj.)
- Polymyositida – zánětl.onem.postihující více svalů současně
- Reiterův syndrom – chorobný stav charakterizovaný zánětem kloubů při současném zánětlivém postižení močové trubice, oční spojivky, popř.střeva, je častější u mužů
- Revmatoidní artritis – zkr.RA, zánětl.onem.kloubů, projevuje se bolestmi kloubů s otokem a nebezpečím pozdějšího vzniku deformit a znehybnění, bývají přítomné celkové příznaky i postižení jiných orgánů
- Sjogrenův syndrom – porucha funkce žláz se zevní sekrecí, zejm.slzných, slinných, projevuje se nedostatečnou tvorbou sekretů a suchostí ústní sliznice a spojivek, často provází revmatická a systémová onemocnění
- Vaskulitida – zánětl.onemoc.cév, vedoucí někdy k těžkému poškození orgánů (krvácení do kůže, mozku, oka, selhání ledvin atd.)
Poruchy krve
- Anemie – chudokrevnost, onemocnění, při němž je v krvi sníženo množství krev.barviva- hemoglobinu a červených krvinek- erytrocytů, vede k omezení přenosu kyslíku, proto se člověk cítí slabý, může trpět hučením v uších, závratěmi, je bledý, dušný, má zrychlenou srdeční činnost
- Hemochromatóza – vzácné dědičné onem. charakterizované nadměrným vstřebáváním železa ve střevě a jeho hromaděním v různých orgánech, příznaky jsou dány poruchou těchto orgánů (játra, srdce, slinivka), vyskytuje se bronzové zbarvení kůže, týká se především mužů (ženy jsou chráněny ztrátou krve při menstr.cyklu)
Endokrinní poruchy – poruchy žláz s vnitřní sekrecí
- Addisonova nemoc – nedostatečnost kůry nadledvin, projevující se nedostatkem jejích hormonů, vzniká při poškození nadledvin, způsobuje výrazný pokles všeobecné odolnosti, slabost, únavu, značné zažívací obtíže, nechutenství, hubnutí, nevýkonnost krev.oběhu, zvýšenou kožní pigmentaci, řídnutí ochlupení, aj.
- Cushingův syndrom – onemocnění z nadprodukce hormonů kůry nadledvin, výrazná obezita zejména v oblasti obličeje a trupu, nápadné strie na břiše, svalová slabost, špatné hojení ran, poruchy kostí (osteoporóza), časté plísňové infekce (mykózy), deprese, vysoký krev.tlak, cukrovka
- Diabetes mellius (cukrovka) – onem.způsobené nedostatkem, či malou účinností inzulinu, což má za následek špatné zásobení buněk glukózou, ta se hromadí v krvi a dostává do moči, dochází k častějšímu močení a zvýšené žízni, nemoc provází častější infekce, plísňová onem.aj., dělí se na dva typy, 1.typ vzniká častěji v mládí a je způsoben autoimunitním poškozením, 2.typ vzniká spíše u starších, obézních s rodinným výskytem nemoci
- Hyperthyreóza – onem.způsobené vysokými hladinami hormonů štítné žlázy její hyperfunkcí, příznaky vyplývají z účinku hormonů (tyroxinu, trijodtyroninu) na celý organismus (nesnášenlivost tepla, hubnutí, jemný třes rukou, zrychlená až nepravidelná srdeční činnost, lesklé, někdy až vystouplé oči, teplá vlhká kůže, svalová slabost, někdy i psychické poruchy
- Hypothyreóza – onem.způsobené nízkými hladinami hormonů štítné žlázy její hypofunkcí, má řadu příznaků podobných jiným chorobám, typické jsou zimomřivost, ospalost, nízká výkonnost, zácpa, kloubní či kožní obtíže (prosáknutí podkoží), hrubší hlas, zvýšený cholesterol v krvi, poruchy trávení, častou příčinou je autoimunitní zánět št.žl., kt.obvykle začíná hyperfunkcí, která postupně přejde do hypofunkce s nutností dodávat tělu hormon uměle formou tablet
- Poruchy funkce pohlavních žláz
- Panhypopituitarismus – celková nedostatečnost hypofýzy s nedostatkem jejích hormonů, způsobuje mnoho hormonálních poruch, z nichž některé vyplývají z porušené funkce ostatních endokrinních žláz (štítné žlázy, kůry nadledvin, pohlavních žláz), které jsou hypofýzou řízeny
Gastrointestinální poruchy – poruchy trávicího ústrojí (žaludku a střev)
- Celiakie – onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání, podstatou je nesnášenlivost glutenu (lepku-bílkoviny obsažené v obilí), projevuje se průjmy, nedostatkem živin z porušeného vstřebávání, hubnutím, základem léčby je dieta s vyloučením lepku
- Crohnova nemoc – zánětlivé střevní onemocnění, které postihuje různé úseky střeva, obvykle konečnou část tenkého střeva,vzácněji postihuje jiné úseky trávicí trubice, projevuje se bolestmi břicha, průjmy, poruchou trávení a vstřebávání, celkovými příznaky a příznaky mimostřevními (bolestmi a záněty kloubů, zánětem oka)
- Syndrom dráždivého tračníku – funkční porucha tlustého střeva, projevuje se četnými potížemi (nadýmáním, průjmy, zácpou)
- Sarkoidóza – onemocnění postihující řadu orgánů, obv.plíce a nitrohrudní mízní uzliny, popř.mimohrudní orgány (oko, kůže, játra, srdce aj.), je charakterizována tvorbou granulomů (nakupení granulační tkáně-tkáně složené ze zvětšených buněk a nově vytvořených cév a vaziva), které vznikají při chronickém zánětu vyvolaném např.některými bakteriemi, nemoc provází horečky, bolesti kloubů, kožní a plicní příznaky, nebo je průběh chronický s postupným rozvojem plicního postižení
- Ulcerózní kolitida – zánět tlustého střeva a konečníku provázený tvorbou vředů, projevuje se bolestivým vyprazdňováním bez úlevy, krví a hlenem ve stolici, v těžších případech průjmy a celkovými příznaky
Bakteriální a virové infekce
- Bakteriální endokarditida – zánět nitroblány srdeční a chlopní
- Chronická brucelóza – bakteriální onemocnění, které postihuje zvířata (dobytek) a může se přenést na člověka, projevuje se celkovými příznaky, u nás vymýcena
- Hepatitida – zánět jater, který může způsobit řada mikroorganismů, chronická h.má různou závažnost, která se stanovuje biopsií jater, projevuje se zežloutnutím, pobolíváním v pravém podžebří, trávicími obtížemi, celkovými příznaky, kloubními či kožními příznaky aj.
- HIV infekce
- Lymská borrelióza – onemocnění způsobené bakterií Borrelia b., které se do těla dostávají při kousnutí obv.klíštětem, onem.probíhá v několika stádiích (kožní, nervové, kloubní) s možným postižením dalších orgánů, v místě kousnutí se objevuje červená postupně rostoucí skvrna, která po čase zmizí, ne vždy se však objeví
- Skrytý absces – absces – chorobná dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem, může vzniknout v jakémkoli orgánu, způsobuje jeho poškození a vyvolává též celkové příznaky
- Poliomyelitida – dětská obrna, způsobená virem, který poškozuje obl.páteřní míchy, většina onemocnění probíhá skrytě jen s chřipkovými příznaky, od zavedení očkování je u nás výskyt nemoci vzácný
- Tuberkulóza – zkr.TBC –závažné infekční onemocnění vyvolané mykobakteriemi, může kromě plic postihovat řadu orgánů, plicní forma je nejčastější, bakterie mohou v organismu přežívat mnoho let a vyvolat onemocnění při poklesu odolnosti, onem.může probíhat mírně s nevelkými příznaky, u oslabených jedinců však dochází k mohutnému rozsevu drobných ložisek v celém organismu, u mírnějších forem jsou nejčastější chřipkové příznaky
Parazitární infekce
- Amebiáza – onem.způsobené prvoky – amébami
- Echinokoktóza – echinokok je červ žijící ve střevě někt.zvýřat např.psa, požitím vajíčka se může u člověka vyvinout larvální stádium zejm.v játrech
- Toxoplazmóza – onem.způsobené prvokem, člověk se od zvířat (domácích i volně žijících) nakazí vajíčky, z nichž se larvy dostávají krevním a mízním oběhem do různých orgánů, příznaky závisí na postiženém orgánu
Houbové, plísňové, kvasinkové infekce
- Blastomykóza – onem.způsobují parazitující houby žijící v půdě a pronikající do organismu vdechnutím, vyvolávají akutní, či chronické onemoc.plic s možným šířením do jiných orgánů
- Histoplazmóza – onem.způsobené houbou, vniká do org.vdechnutím, obv.probíhá bezpříznakově, může vyvolat tuberkulózu, u oslabených jedinců se může šířit do celého organismu, v Evropě vzácný výskyt
Malignity – zhoubná onemocnění
- Hodgkinova nemoc – maligní onemocnění mízních uzlin, projevuje se obv.nebolestivým zduřením, teplotami, pocením, hubnutím, snížením odolnosti, k diagnostice je třeba biopsie (histologické vyšetření odebrané uzliny)
- Lymfom – zhoubné onem.mízních uzlin event.orgánů obsahujících lymf.tkáň, projevuje se zduřením uzlin, celkovými příznaky a potížemi plynoucími z tlaku zvětšených uzlin na některé orgány, má řadu typů, které lze rozeznat histologicky
Metabolické poruchy - choroby, při nichž je narušena látková výměna= metabolismus, tedy narušení dějů, které slouží k získání energie a k tvorbě látek potřebných pro činnost organismu
- Svalová dystrofie – porucha výživy svalů, či látkové výměny ve svalech
Toxicita
Expozice toxickým chemikáliím, těžkým kovům, pesticidům – projevy mají různou intenzitu v závislosti na množství chemikálie vstřebané do organismu, druhu jedu, odolnosti organismu, chronická otrava se projevuje celkovými příznaky, sešlostí, kožními projevy…
Neuromuskulární poruchy (týkající se svalů a nervů)
- Fibromyalgie – viz popis v této rubrice
- Roztroušená skleróza – chron.onem.centrálního nervového systému vyvolané poškozením obalů nervových vláken, předpokl.příčina –účast neznámého viru vyvolává autoimunitu, příznaky jsou velmi pestré (poruchy chůze, změny citlivosti, brnění, nestabilita, poruchy zraku, řeči, celk.příznaky..)
- Myasthenia gravis - onem.charakterizované výraznou svalovou slabostí, která někdy vede až k neschopnosti pohybu, projevuje se dvojitým viděním, poruchou řeči, neschopností udržet otevřené oči, závažnou komplikací je postižení dýchacích svalů, podstatou je autoimunitní porucha
Psychiatrické poruchy
- Alkoholová, drogová závislost
- Fóbie - doprovází je výrazné vegetativní příznaky jako bušení srdce, pocení, nevolnost, nucení k močení, průjem, projevují se nadměrnou úzkostí (anxietou), která má konkrétní příčinu
- Panická porucha je onem.charakterizované nepředvídatelnými atakami těžké úzkosti, provázené vystupňovanými vegetativními příznaky - bušením srdce, dušností, bolestí na hrudi, nevolností a dalšími veg.příznaky charakteru neurocirkulační slabosti, p.ataky často vznikají jako součást fóbií
- Deprese – onem., které provází ztráta chuti do života, nemocný není schopen vykonávat ani běžné denní aktivity, ztráta zájmu o okolí i o sebe, pocity marnosti a smutku bez vážné příčiny, může doprovázet také někt.organická onemocnění, podstatou jsou poruchy neurotransmiterů v mozku (zejm.nedostatek noradrenalinu a serotoninu)
- Maniodepresivní psychóza – závažné duševní onem., kdy se střídají dvě extrémní nálady období mánie (euforie) a deprese
- Schizofrenie – těžké duševní onem., charakteristický je rozklad osobnosti, těžká porucha myšlení, vnímání, jednání, postižený ztrácí kontakt s realitou, trpí halucinacemi, v jeho myšlení se objevují bludy (=chorobný a falešný výchozí předpoklad, o němž je člověk nezvratně přesvědčen)
Další
- Poruchy autonomního nervového systému – autonomní nerv.systém nebo též vegetativní n.s. je část nervového systému zodpovědná za řízení „útrobních“ tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí (srdeční frekvence, činnost zažívacího ústrojí apod.)
- Narkolepsie – záchvatové onem., při němž postižený náhle proti své vůli upadá do krátkého spánku a to opakovaně během dne a ve zcela nečekaných situacích, v diagnostice se uplatňuje EEG, může být součástí epilepsie, či jiných onemocnění mozku
- Spánková apnoe – dlouhé přestávky dýchaní ve spánku vedoucí ke zhoršenému okysličení krve
- Sweetův syndrom - reakce na vnitřní stav organismu, používaný je též název neutrofilická dermatóza, charakteristický je náhlý výskyt červených ložisek-puchýřů na kůži končetin nebo krku, někdy jinde, onem.doprovází celkové příznaky
- Wegenerova granulomatóza – těžké onem.projevující se nekrózou (odumření tkáně v živém organismu) v obl.horních cest dýchacích (nosohltanu) s těžkou rýmou, sinusitidou, postupně jsou postiženy i plíce, srdce a ledviny, popř.další orgány
Zdroj:
- CFIDS Association of America: http://www.cfids.org/default.asp
- Praktický slovník medicíny (7.rozšířené vydání), M.Vokurka, J.Hugo, vyd.Maxdorf www.maxdorf.cz
Poslední aktualizace: únor 2014